Závislosti
Naše tělo je od přírody vybaveno vším, co potřebuje. Každý člověk umí být šťastný, jen mu v tom štěstí ledacos překáží. Úkolem každého z nás je najít překážky, pojmenovat je, propustit, uvolnit se, a tím se osvobodit. Začít odznovu novou etapu. Kdykoli.
Za kousek lásky šel bych světa kraj. Dítě, které lásku nepoznalo, se ji bude snažit z rodičů vyrazit, co mu síly a rozum stačí. Nejprve po dobrém - prosbami, smlouváním, žadoněním, kňouráním, pláčem, histerií, a poté přitvrdí. Přijdou problémy ve škole, konflikty, násilí, agrese, párty, toxické a jednorázové vztahy, sklony k sebedestrukci, alkohol, kouření, atp., v kreativitě se meze nekladou. To vše páchá v emoci, že už nemá, co ztratit. V dospělosti pochopí, že veškeré snažení o vyražení pozornosti rodičů bylo marné a dosytit se láskou může i on sám. Třeba díky dobré terapii.
Závislost může být i emočního původu. Pochvala a uznání jsou jedny z nejčastějších, které když neprohlédneme, dokáží nám pěkně zahltit život. Honíme se pak jako psi za vlastním ocasem, i když o to druzí třeba ani nestojí.
