Emoční a citová závislost
Navnímej si své tělo, co ti chce říct. Cítíš někde něco neobvyklého?
"Cítím silnou bolest na zádech. Takové hutno, tíhu, co mě stahuje k zemi."
Kde přesně je?
"Jakoby na levé straně beder."
Zaměř se na to místo. Nech ten pocit co nejvíce zesílit. Co je zač? Jak vypadá?
"Je to jako kdyby z toho místa vyrůstal tlustý, bílý, gumový kabel. Je na mě napojený."
Můžeš ho odstřihnout?
"Ne, nejde to."
Podívej se, kdo je na jeho druhé straně.
"Je tam můj muž! Jsem na něj napojená a bojím se ho pustit. Spoléhám na něj, že se o mě postará. Že už mě v tom nenechá a nikdy mě neopustí. Jakobychom si něco slíbili. Ale už je to hodně dávno."
Zkus si vybavit nějakou důležitou vzpomínku spojenou s vámi dvěmi.
"Jedeme v povozu taženém koněm. Sedíme vedle sebe na místě kočího. V kočáře máme tři krásné děti. Moc se milujeme. Jedeme někam na výlet. Dlouho jsme se chystali. Je nám krásně. Všude je čerstvý vzduch a hezká příroda. Najednou muž padá z vozu do příkopu. Jakoby měl nějakou srdeční nebo mozkovou příhodu. Vyděsím se. Kůň zastavuje. Běžím k němu. Leží obličejem dolů. Snažím se ho otočit. Řvu, ať se vzbudí. Až mě tu nenechává. Co si tu sama bez něj počnu. Děti jen tiše čekají, co se stalo. Ze všech sil řvu, pláču. Snažím se ho probudit. Ale je pozdě. Přeci mě tady nemůže takhle nechat. Nesu si tu bolest až do konce toho života. Sama se třemi dětmi. Pocit, že to tady sama nezvládnu."
A tak rušíme sliby, závazky, uvolňujeme tlak, odpojujeme kabel. Nasáváme tu volnost a svobodu. Přichází radost, lehkost. Bolest zad je pryč.
Cesta je. Hledejte, najdete. Nebo mi napište.
